Lidová konzervatoř a Múzická škola Ostrava

Lidová konzervatoř je kulturní institucí, která už desítky let obohacuje kulturní život moravskoslezské metropole. Lidová konzervatoř vychovává a vzdělává amatérské umělce už více než padesát let, od roku 1991 spolu s ní existuje i Múzická škola, která zcela unikátním způsobem nabízí umění a vzdělávání v uměleckých oborech všem zájemcům bez rozdílu věku a handicapu. Lidová konzervatoř a Múzická škola jsou příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je statutární město Ostrava, v současné době se zde vzdělává více než 1000 posluchačů.

 

 

Podrobnější informace o Lidové konzervatoři a Múzické škole i o všem, co se zde odehrává najdete zde.

Výchova nadšených amatérů a Janáčkova tvorba

Autorky myšlenky festivalu, určeného amatérským pěvcům, docentka Mgr. Drahomíra Míčková a Mgr. Miloslava Soukupová, ředitelka Lidové konzervatoře a Múzické školy, patří k osvědčeným a vyhledávaným hudebním pedagogům v moravskoslezském regionu. Obě velmi intenzivně vnímají, jak moderní doba pozměňuje naši společnost: na jedné straně ji nesmírně, zejména technicky a technologicky rozvíjí, ale na druhé straně stále cosi ztrácíme.

"Vnímám velmi silně, jak děti na základních školách ztrácejí kontakt s lidovou písní, některé dříve zcela běžně rozšířené lidové písničky dnes vůbec neznají," říká Drahomíra Míčková. "Mizí potřeba zpívat, a přitom je zdravý, přirozený zpěv tou nejkrásnější cestou k podporování a rozvíjení hudebního vzdělávání."

 

Příležitost pro amatérské zpěváky

"O tom, že bychom vytvořili přehlídku, kde by svoje schopnosti a radost ze zpěvu předvedli také amatérští zpěváci, jsme přemýšleli už dlouho," říká Drahomíra Míčková. "Už v letech 2009 a 2010 jsme uspořádali jako součást festivalu Janáčkovy Hukvaldy podobnou přehlídku - v roce 2009 byla určena posluchačům základních uměleckých škol, o rok později posluchačům vysokých škol. Právě po zkušenostech s tímto typem přehlídek jsme začali uvažovat, jak podobnou přehlídku, která by se stala rovněž poctou Leoši Janáčkovi, nabídnout také zpěvákům, kteří si zpívají pro radost a nenavštěvují odborné školy."

Docentka Míčková se netají respektem k amatérským pěvcům. "I já sama jsem začínala jako amatérský zpěvák," připomíná. "A zkušenosti z této části mého života mne provázely i mnohem později během mé profeionální kariéry." Vzpomíná, jak své první zpěvácké zkušenosti získávala ve školním sboru, které vedl zkušený učitel - své malé svěřence zcela nenásilně přivedl právě k Janáčkovi: "Vůbec jsme netušili, že písně, které zpíváme, nejsou ´jen´ nějaké lidové písničky, ale že jsou to písně ze sbírek Leoše Janáčka. Už tehdy jsme si ale vyzkoušeli radost ze zpívání, z pospolitosti, které nám společný zpěv dával."

 

Z amatérů se rodí profesionálové

Docentka Míčková s nadšením připomíná svoje posluchače z Múzické školy. "Kdykoli učím své svěřence, vždycky si znovu uvědomuji dar, který mi tito amatérští pěvci poskytují - úžasné nadšení pro zpěv, pro lidovou píseň, pro možnost sdílet tuto radost s publikem. Bez ohledu na časovou náročnost, mnozí z nich už mají své profese, svoje povinnosti a svoje další zájmy. Neměli bychom ale také zapomínat, jak úzce jsou amatérská a profesionální hudební sféra spojeny - vždyť přece především amatérská sféra rodí budoucí profesionály," zdůrazňuje Drahomíra Míčková.